Starověké Řecko
Nejstarší, tzv. temné období (11. - 8. stol. př. n. l.)
Výroba železa způsobila převrat v hospodářském životě. Byla snadná a levná oproti výrobě bronzu. Nejprve ho využily kočovné kmeny a tzv.mořské národy k ovládnutí starých orientálních států. Železné nářadí umožnilo obdělávat i suchou půdu, tím se zvětšila plocha k obdělávání, byly vyšší výnosy a roste počet obyvatel. Z drahých kovů se od asi 700 let př.n.l. razí mince, které nahradily směnný obchod. Staly se měřítkem hodnot a uvolnily majetek.
Od 2.tis.př.n.l. přicházejí na jih Balkánského poloostrova, do Řecka, zemědělsko - pastevecké kmeny Helénů (= Řeků) - Achájové (viz. mykénská kultura), Iónové a Dórové.
Přírodní podmínky Řecka nejsou dobré pro zemědělství, spíše převažovalo pastevectví, pěstování vinné révy, oliv. Avšak dostatek rud (zlato, stříbro, olovo, měď) způsobil rozvoj řemesel. Nastala majetková diferenciace.
Zpočátku Řekové žijí v rodovém zřízení, půda je společná (občinové vlastnictví). Postupný rozpad rodů, spojují se ve větší rody (fratrie) a ty potom do kmenů (fýly). V čele kmene je kmenový, vojenský náčelník a kolem něj se z jeho příbuzných vytváří skupina bohatých, urozených - tzv. rodová šlechta - aristokracie, která si postupně přisvojuje nejlepší občinovou půdu a vládne. Z kmenového náčelníka se stává král - bazileos. Svobodných rolníků je však ještě dost, spolurozhodují na sněmech, otroků je jen málo (patriarchální otroctví).
Růst počtu obyvatel si vynutil stěhování Řeků z pevniny na ostrovy a na pobřeží Malé Asie (dnes Turecko) = 1. řecká kolonizace. Zde vznikají první města - Milétos, Efessos, Halikarnasos, Smyrna).
V této době vzniká nejstarší řecký národní epos - Ílias a Odysseia, které údajně stvořil slepý básník Homér - proto se tomuto období říká také homérské.
